Malá pevnost Terezín
V pondělí 28.4. 2025 se žáci devátých tříd vydali na návštěvu koncentračního tábora Terezín. V 8 ráno jsme vyjeli ze Všetat asi na hodinovou cestu. V 9 hodin jsme dorazili na parkoviště blízko známé památky. Před vstupem do malé pevnosti (původně vybudované už během Rakouska-Uherska) jsme viděli velký hřbitov s křížem a Davidovou hvězdou, který je památníkem obětem během druhé světové války, které nepřežily v koncentračním táboře. Náhrobků bylo tisíce, pravda ale je, že to zdaleka nejsou všechny oběti.
Poté začala samotná prohlídka. Nejdříve nám pan průvodce říkal, že pevnost byla původně věznice habsburské monarchie. Během druhé světové války dostala ale novou funkci, a nakonec se stala koncentračním táborem, v kterém bylo zabito nebo zemřelo tisíce lidí. Z města Terezín se stalo židovské ghetto, kde se také umíralo.
Dále nás čekala prohlídka celého areálu. Malá místnost neboli cela, byla až pro 60 lidí. Všichni spali na jedné velké palandě, která byla až čtyřpatrová. Hygiena byla ještě horší. Ve velkém kotli bylo 700 litrů vody pro mnoho lidí, někteří se jen napěnili a neměli vodu na umytí. Záchody byly úplně nejhorší. Místo toalety byl pouze kbelík, který se vyměnil pouze jednou týdně.
Prošli jsme také půl kilometrový tunel, který byl během druhé světové války zasypaný, aby nikdo neutekl. Po celou dobu existence celého tábora utekli pouze tři vězni, a to na Mikuláše.
Naše exkurze připadla na den výročí úmrtí atentátníka Gavrila Principa, který zemřel v Terezíně na tuberkulózu, způsobenou nepříznivými vězeňskými podmínkami, a tak jsme viděli srbské občany, kteří byli v Terezíně, aby si připomněli výročí jeho úmrtí.
Po ukončení prohlídky jsme se vrátili zpět na parkoviště. Dali jsme si ještě občerstvení a vrátili se zpátky do Všetat.
Dozvěděli jsme se mnoho informací a viděli jsme toho opravdu hodně.
Výlet byl velice zajímavý, poučný, ale velice smutný a depresivní.
Christian Reuter, 9. A
