V knihovně v Čečelicích
7.B v Čečelické knihovně: mozky v akci a kroniky, které ožívají
Když se sedmáci vydávají na exkurzi, málokdo čeká, že se z výletu do malé vesnické knihovny stane zážitek, o kterém se bude mluvit ještě o přestávkách. Jenže právě to se stalo 7.B.
Už při vstupu nás přivítala paní Ing. Dana Březinová, knihovnice a kronikářka obce, která dokáže vyprávět o dějinách Čečelic tak poutavě, že by jí kdejaký youtuber mohl závidět. A hned po chvíli se připojil i pan PhDr. Jaroslav Jaroš – bývalý kronikář, historik a učitel, který dokázal propojit školní lavici s dobou, kdy se ještě psalo husím brkem.
Oba společně nám otevřeli dveře nejen do knihovny, ale i do paměti obce – do kronik, které uchovávají životy a příběhy několika generací Čečelic i okolí. Žáci si mohli prohlédnout skutečné zápisy z obecní kroniky, záznamy o činnosti místního divadelního spolku i stránky ze školní kroniky měšťanské školy ve Všetatech. A když pan Jaroš s úsměvem poznamenal, že „v kronikách najdete i to, co byste doma radši nenašli“, třída se rozesmála.
Abychom nezůstali jen v historii, přenesli jsme se i do hlavy – doslova. Paní Březinová s lehkostí vysvětlila, jak funguje plazí mozek, šimpanzí mozek a náš „nový“ mozek, který se rozvíjí čtením, učením a tvořením. Kdo by řekl, že mezi regály knihovny se dá pochopit evoluce i vlastní chování?
Nechyběla ani malá ochutnávka genealogie. Žáci se dozvěděli, jak se tvoří rodokmen, kde hledat předky a proč se občas vyplatí zeptat se babičky dřív, než se pustíte do internetu. Každý si mohl zkusit zakreslit základ své rodiny – a zjistit, že i to je vlastně malá osobní kronika.
Knihovna v Čečelicích sama o sobě stojí za návštěvu. Otevřeno má každou středu od 14 do 17 hodin, registrace stojí symbolických pár korun a systém výpůjček je jednoduchý – knihu si půjčíš, přečteš, vrátíš, a pokud tě chytne čtenářská vášeň, paní knihovnice ráda poradí další titul. Knihy jsou přehledně rozdělené do oddělení pro děti i dospělé a nechybí ani kout s místní historií.
A jaký byl závěr dne? Inu, cesta zpět z Čečelic do Všetat se proměnila ve veselý pochod polní krajinou. Někteří se rozhodli ověřit funkce plazího mozku při hledání směru, jiní se pokoušeli vést kronikářské záznamy o každém výmolu a smíchu. Pole krásně voněla podzimem a 7.B se shodla: „Tohle nebyla obyčejná exkurze. To byla výprava do paměti, hlavy i srdce.“
Mgr. Michaela Šťastná
(Fotografie z návštěvy i cesty najdete ve fotogalerii.)
