Den dětí
První červen – Den dětí. „Chtělo by to vymyslet nějakou zajímavou akci“ neslo se sborovnou 2-3 týdny před tímto datem. A protože sbor tvoří mnoho obětavých, podnikavých a všehoschopných kantorů /tedy hlavně kantorek/, nápad byl na světě. 1. všetatský olympijský den. Účastní se 34 zemí, každá vyšle do soutěží 10členné družstvo od prvňáčka po deváťáka-kapitána a vlajkonoše. Aha. Takže 34 vlajek zemí celého světa… pro něž je třeba 34 žerdí. Vymyslet soutěžní disciplíny takové, aby je mohli absolvovat jak ti nejmenší, tak i patnáctileté slečny či pánové. Zajistit olympijskou pochodeň, „mísu“, v níž bude oheň plát, olympijského běžce, rozhodčí, vymyslet průběh a organizaci sportovního dopoledne pro 340 žáků…. No, ne že by to bylo malé sousto… Třešničkou měla být jednotná trička všech organizátorů, ale nebyla. Přišel větší trumf.
Nastal den D. Na prostorném školním dvoře nejprve nástup 34 soutěžních družstev, pár uvítacích slov a pokynů nejvrchnější organizátorky celé akce, slib rozhodčích, slib sportovců – a již přibíhá poslední běžec s olympijskou pochodní… Není to nikdo jiný než slavný legendární Emil Zátopek ve slušivých červených trenýrkách a bílém tílku. Za nadšeného povzbuzování nastoupených sportovců a hurónského smíchu přihlížejících diváků společně s ředitelkou školy zapalují olympijský oheň a 1. všetatské olympijské hry za zpěvu olympijské hymny mohou začít. Družstva se rozcházejí plnit nejrůznější úkoly. Jen namátkou – 16 soutěžních stanovišť a disciplíny jako hod na cíl, hod na koš, střelba na terč ze dvou druhů zbraní, štafetový běh, skok z místa, běh s míčkem, střelba na branku a minibranku, skok přes švihadlo, cvrkání kuliček, kriket, bystrost, rychlost, pohotovost… K tomu doprovodný program pro ty, kteří čekali na start, nebo naopak měli již vše za sebou. Otázky z historie olympijských her, kreslení maskota svého družstva, sledování těch nej-úspěchů čs. olympioniků v minulosti, soutěž ve znalosti dopravních značek a řešení dopravních situací, zásady poskytování první pomoci a jiné a jiné.
Ve dvanáct bylo hotovo. Po patnácti minutách nejvrchnější sbor rozhodčích sečetl výsledky. Následoval opět slavnostní nástup všech družstev. Pravda, některá z nich v urputném sportovním zápolení trochu „pošramotila“ své vlajky, tu chyběla žerď, jinde na nich přibyla nějaká dírka, trhlinka či flek… Ale důležité bylo, že všichni symbol svého státu donesli do cíle, zhostili se úspěšně všech nástrah litého sportovního zápolení a nyní čekali na vyhlášení vítězů. Vítězů? Těmi byli všichni, kdo soutěžili, soudcovali, organizovali, připravovali, promysleli, vykonali.
Poděkování všem dětem – sportovcům za disciplínu a sportovní výkony, všem kantorům, kteří vymysleli, připravili a organizovali tento – určitě správný a skvělý – olympijský den. Velké díky VÁM – paní učitelky, páni učitelé. Díky za obětavost, pracovitost, vynalézavost, nasazení. A za rok určitě znova i s novými nápady.
vedení školy
(Další fotografie z tohoto dne naleznete ve fotogalerii.)
(Další fotografie z tohoto dne naleznete ve fotogalerii.)
